Plynové kartuše se liší dle užití, obsahu a připojení.
Plynové kartuše nabízené na českém trhu musí splňovat normu EN417 obsahující celoročně použitelnou směs butanu (50 %), izobutanu (25 %) a propanu (25 %). Každý výrobce má tuto směs upravenou dle své „receptury“. Složení „receptury“ je vždy uvedeno na kartuši. Na Českém trhu se pohybuje směs kartuší v poměrech od 20-40% Propan a 80-60% Butan nebo Izobutan. Směs se liší dle ročního období na zimní a letní. V zimním období při nižších teplotách nedochází ke zplyňování, kdy Propan zplyňuje až do teplot -42,1 °C, izobutan přestává zplyňovat při -11,7 °C a butan zplyňuje pouze do -0,5 °C. Pro zimní použití je tedy nutno používat kartuše s co největším podílem propanu a co nejmenším podílem butanu. Určitým kompromisem je pak izobutan.
Typy kartuší
Gramáže kartuší jsou rozdílné dle užití a připojení od 80g až po 500g.
Jednoduše můžeme kartuše rozdělit na závitové, propichovací a bajonetové.
Závitové kartuše jsou kartuše, které se šroubují přímo na spotřebič. Disponují zpravidla závitem 7/16“ ve výjimečných případech, někteří výrobci uvádí na trh i kartuše s jinými závity čistě pro své spotřebiče. Je však velmi diskomfortní být odkázán pouze na jednoho dodavatele, proto při výběru spotřebiče doporučujeme přihlédnout na dostupnost běžného spotřebního zboží. Závitové kartuše mohou být v gramážích: 100g, 230g, 330g, 430g,440g, 450g, 500g, ojediněle i více.
Propichovací kartuše jsou kartuše, které zpravidla vkládáme do těla nebo obalu spotřebiče a zajištěním či našroubováním těla či obalu dojde k propíchnutí. Mylně někteří prodejci uvádějí u propichovacích kartuší název „bajonetové“. Rozdíl mezi bajonetovým a propichovacím připojením je, že propichovací kartuše se vkládá do obalu či těla spotřebiče a následně pomocí propichovací jehly, která je na spotřebiči, dojde k jejímu propíchnutí. Naopak, bajonetová kartuše má vlastní bajonet (tzv. jehlu), který nainstalujeme do spotřebiče. V minulosti propichovací kartuše neobsahovali takzvaný „stopgas“ ventil, který je již dnes běžnou výbavou. Díky tomuto ventilu, který po vyjmutí kartuše ze spotřebiče uzavře perfomaci a zamezí úniku plynu, je možné kartuši ze spotřebiče kdykoliv vyjmout a vložit do stejného či jiného spotřebiče. Jsou tedy opětovně použitelné a tedy srovnatelné s kartušemi závitovými. Propichovací kartuše jsou zpravidla v gramáži 190g, pouze v ojedinělých případech najdeme na trhu gramáž jinou.
Bajonetové kartuše jsou kartuše, které jsou připojeny na spotřebič pomocí bajonetového připojení. Jde tedy o nejjednodušší napojení kartuše na spotřebič. Kartušovým bajonetem nainstalujeme na spotřebič a zajistíme bez nutnosti vsazovat do těla či obalu jako u kartuše propichovací. Díky zajišťovacímu systému, který je u každého spotřebiče jiný, nedojde k úniku plynu a kartuše je znovu použitelná až do vyčerpání. Některé spotřebiče jako například kempingové vařiče, které mají prostor pro kartuši na straně, jsou vybaveny samostatným zajišťovacím systémem. Po vložením kartuše do tohoto prostoru nemůže dojít k použití. Teprve až po zajištění kartuše, stlačením zajišťovacího systému může dojít k zapálení a použití kartuše. U jiných spotřebičů jako jsou kartušové plynové hořáky s bajonetovým připojením postačí bajonet nainstalovat na spotřebič a zajistit otočením.
Bajonetové kartuše jsou zpravidla v gramáži 220 nebo 227g, objevují se také kartuše s nižším obsahem, nicméně se jedná o kartuše určené k plnění zapalovačů či mikropájek.
Jak dlouho vydrží plynová kartuše
Každá kartuše má dobu použití dle své vlastní gramáže a dle výkonu spotřebiče. Obecně platí, že na každou kW spotřebiče můžeme počítat spotřebu 72,5g za hodinu. Spotřeba se uvádí při maximálním výkonu spotřebiče. Uvedeme-li příklad: vařič o výkonu 1kW při použití kartuše s gramáží 227g by při maximálním výkonu vydržel hořet cca 3 hodiny a 8 minut. Propočteme-li, že voda na 2 šálky kávy, (cca 0,5l vody), bude vařit cca 6 minut při maximálním výkonu, můžeme si na 227g kartuši uvařit přibližně 64 šálků kávy. Budeme-li na vařiči vařit pouze kávu a ohřívat jídlo můžeme dle propočtů a zkušeností říci, že nám kartuše může vydržet na běžné kempování i dva měsíce.
Je potřeba však zdůraznit, že výše uvedené ovlivňují vnější vlivy jako je vítr, chlad atp. a také odparná kapacita plynové lahve, která je za běžných podmínek 0,5kg/hod.
Co to pro nás znamená?
Hovoříme-li stále o vaření a budeme-li vařit například guláš, musíme počítat s „odparnou kapacitou“ použité kartuše, kdy při maximálním výkonu vařiče s výkonem 7 kW, potřebném při začátku vaření, může dojít k tzv. „zamrznutí kartuše“.
Co „zamrznutí kartuše“ znamená? A co je „odparná kapacita kartuše“
Zamrznutí kartuše úzce souvisí s odparnou kapacitou kartuše. Jak jsme již zmiňovali, odparná kapacita plynové lahve, respektive kartuše je 0,5 kg/hod. Jedná se o fyzikální vlastnost plynu. Překročíme li při maximálním výkonu spotřebiče tuto kapacitu dochází k zamrznutí kartuše. Kartuši pokryje námraza a spotřebič přestane hořet. Je tedy potřeba nechat kartuši „rozmrznout“ a použít kartuši jinou.
🔎 Tip: přečtěte si článek "Jak dlouho grilovat různé druhy masa"